Moravská oppida (Staré Hradisko, Hostýn a snad Kotouč u Štranberka) leží v širší oblasti tzv. Jantarové stezky, obchodní komunikace či spíše trasy, která spojovala Balt s Adrií a po níž proudily ze severu k jihu suroviny – především jantar, snad i kožešiny a jiné dary přírody, zatímco z jihu na sever putovaly výrobky vyspělých středomořských dílen – bronzové a skleněné nádoby, šperky a z jihozápadu také víno, jež podle antických autorů bylo u Keltů ve velké oblibě. Některá hradiska:
STARÉ HRADISKO Oppidum, ležící na východním okraji Drahanské vrchoviny, náleží k nejznámější a nejdůležitějším keltským lokalitám na Moravě a je významné i v širším středoevropském prostoru. Plocha oppida uzavřená hradbami byla souvisle zastavěna nikoli jednotlivými domy, ale dvorci o rozměrech zhruba 50×50 m, které byly obehnány ploty či ohradami a odděleny komunikacemi – některé z nich byly dlážděny. Dvorce patrně byly samostatnými hospodářskými jednotkami a obývaly je zřejmě jednotlivé rodiny či rody. Bylo zde nalezeno velké množství různé keramiky, železné nástroje a kování nejrůznějšího druhu, zbraně, bronzové a železné šperky, zlomky skleněných perel a náramků, nacházejí se drobné zvířecí plastiky, doklady výroby mincí i množství mincí – zlatých i stříbrných, různých nominálních hodnot.
HOSTÝN Významná pravěká lokalita v prostoru Moravské brány, která díky své poloze hrála rozhodující roli na severojižní spojnici mezi Moravou a Slezskem, resp. (v širším měřítku) mezi Baltem a Adrií, tedy na trase označované jako Jantarová stezka. Dominanta viditelná nejen z širokého okolí, ale i ze značných vzdáleností (např. z 80 km vzdáleného oppida na Starém Hradisku) lákala k osídlení již ve starších obdobích pravěku – základ opevnění temene kopce vybudoval v době popelnicových polí lid s kulturou lužickou zhruba kolem r. 1200 př. n. l., přestavba opevnění pochází z následujícího období pozdní doby bronzové, kdy bylo hradisko obydleno lidem kultury slezské (po r. 1000 př. n. l.) a třetí předkeltská fáze z doby kolem r. 600 náleží kultuře platěnícké, tedy již starší době železné. Keltské osídlení Hostýna nebylo, na rozdíl od předchozích období a na rozdíl od jiných současných lokalit příliš intenzivní. Zatímco velmi lidnaté oppidum na Starém Hradisku, kde kvetla řemesla a obchod, můžeme považovat také za správní a snad i náboženské centrum šírší oblasti, Hostýn byl důležitý především jako strategický bod střežící trasu dálkového obchodu procházejícího Moravskou branou a tomu odpovídá i charakter jeho osídlení a nálezů.
KOTOUČ U ŠTRAMBERKA Hradisko na samém okraji keltského osídlení. Pocházejí z něho nálezy na základě kterých může lokalita být označena za oppidum, stejně tak však by mohla být považována za hradisko púchovské kultury, rozšířené v kopcovitém terénu východní Moravy. Hradisko, vybudované na temeni vápencového kopce, bylo těžbou vápence zcela zničeno.
BRNO-MALOMĚŘICE Největší a navíc systematicky prozkoumané keltské pohřebiště na Moravě. Na pohřebišti jsou zastoupeny všechny typy hrobů, dokládající značné rozvrstvení keltské společnosti – bylo zde odkryto 15 pohřbů bojovníků, na druhé straně i mužské hroby s minimem nálezů, pohřby žen jsou jak s bohatým vybavením, tak i vysloveně chudé. Naprostá většina hrobů je kostrových, pouze pět nebožtíků bylo pohřbeno žehem.
BOŘITOV Rozsahem i charakterem zástavby jde o celkem běžnou osadu ze závěrečného období keltského osídlení Moravy bylo zde prozkoumáno 15 zahloubených chat typické podoby, totiž obdélníkového půdorysu cca 3×5 m, se sedlovou střechou nesenou kůly na středové ose; kromě nich pak byly zjištěny i doklady nezahloubených domů, výzkum však nepřinesl dostatek poznatků pro to, aby mohla být přesvědčivě a především zodpovědně rekonstruována jejich podoba. Kromě keramiky a předmětů denního užití zde byly nalezeny i pozůstatky luxusnějších předmětů, jako jsou importované bronzové nádoby či keramická vinná amfora, prsten s očkem pro gemmu, jež byla podložena zlatou fólií; kromě těchto dokladů dálkového obchodu je zde řada předmětů pocházejících zjevně z bližšího i vzdálenějšího okolí (jižní Morava, východní, střední a severozápadní Čechy); zajímavé jsou nálezy jantarové suroviny, naznačující spojení s Pobaltím; významná je větší koncentrace různých nástrojů a dokladů intenzivního provozování řemesel.
DRNHOLEC, MILOVICE, STRACHOTÍN Nejvýznamnější ze sídlišt‘ odkrytých při záchranných výzkumech vyvolaných stavbou vodního díla u Nových Mlýnů pod Pálavou. Zkoumaná sídliště byla běžnými zemědělskými osadami, na každém z nich však byla zjištěna řada zajímavých řemeslných činností – např. ve Strachotíně byla odkryta baterie hrnčířských pecí, v Milovicích přímo hrnčířská dílna i se skladem grafitu (dovezeného z jižních Čech) a grafitové hlíny, v Drnholci zase byla zjištěna výroba kostěných hracích kostek.
PTENÍ Snad nejznámější nález spojovaný s touto obcí je pozdně-laténský depot, na katastru obce se však nachází řada dalších významných laténských nalezišť (především sídlištního charakteru, ale i hrob a ojedinělý nález mince). Celá rozsáhlá lokalita, ležící na vyústění spojnice mezi Hanou a malou Hanou, byla v tomto období intenzívně osídlena – po celé její délce (asi 3 km) stála řada menších zemědělských usedlostí v poměrně velkých (několik set metrů) vzdálenostech od sebe, což je zajímavé zjištění oproti řadě jiných laténských sídlišť, kde bývá poměrně značná kumulace staveb na větší ploše. Obyvatelé ptenských usedlostí patřili k širšímu zemědělskému zázemí nedalekého (vzdušnou čarou 8 km vzdáleného) oppida na Starém Hradisku.
